„Chceš si vyměňovat zkušenosti o kuchyňských dřezech a bateriích? A nejsi náhodou praštěná? Myslíš si, že to bude lidi zajímat?“ reagovali známí ve chvíli, kdy jsem se jim svěřila, že si chci na tohle téma založit blog. „Jasně, že to lidi bude zajímat,“ odpovídala jsem s klidem. Udělala jsem si totiž sama pro sebe takový menší průzkum.
Vyptávám se známých na zkušenosti
Prošla jsem si různé kuchyně a zajímala se o to, jaké tam mají dřezy na mytí nádobí a kuchyňské baterie a zda jsou s nimi spokojeni. Ptala jsem i příbuzných, kamarádek a známých, jak si doma tykají s dřezem a baterií, zda si ji vybírali sami, nebo ji po někom podědili. A zda by si dnes vybrali stejnou, nebo naopak úplně jinou. Divili byste se, jak pestrou škálu odpovědí jsem od nich dostala. Klidně by se na tohle téma dala vydat celá knížka. Zkusím vám tedy alespoň pár střípků nabídnout.
Naslouchám nešťastné sestřenici
„Ano, trefila jsem to dobře. Baterie je perfektní, voda z ní dobře vytéká, za pět let jsem ji opravovala jenom jednou, vyměňovala se kartuše,“ tvrdila mi starší kamarádka, která si před pěti lety s přítelem kupovala nový byt a sama si ho zařizovala. Jenže má o deset let starší sestřenice, která před dvěma lety také zařizovala byt, je na tom o poznání hůř. „Netrefila jsem hloubku dřezu. Je moc mělký. Ale je to moje hloupost, měla jsem si to líp promyslet a vyzkoušet. Teď ho budeme muset vyměnit, a to znamená peníze navíc,“ svěřila se mi nešťastně. Do moderních kuchyní to chce elegantní dřezy, o tom si přečtete tady. Širokou výbavu zase seženete kupříkladu na https://anill.cz/.
Potkávám instalatérku-amatérku
„V životě jsem se několikrát stěhovala a většinou jsem se setkala s tím, že kuchyňské zařízení tohoto druhu bylo naprosto nevyhovující. Mnohdy bohužel zničené. Žasnu, co s tím lidi dělají, že se jim podaří třeba tolik poškrábat dřez. Takže jsem se postupně naučila si ty věci sama vyměňovat – ne vždy byl po ruce chlap, který by mi s tím pomohl. Takže jsem tak trochu instalatér amatér,“ svěřila se mi padesátiletá známá Jitka. „Myslím, že po těch všech zkušenostech už si třeba dokážu vybrat baterii, která bude ekonomická i funkční a zvládnu i poradit,“ dodala.
Patent na rozum nemám, ale poradit chci
Přiznám se, že po těchto jejích slovech jsem zajásala. Přesně po někom podobném pasu. Ráda bych totiž zprostředkovala zkušenosti, jak si baterii dobře vybrat. Nechci ale vycházet jenom ze svých názorů. Ráda bych se na to podívala i úhlem pohledu někoho trochu jiného. Takže jsem po ní hned skočila. „Jitko, myslíš, že bychom spolu zvládly udělat takového průvodce tím, jakou baterii vybrat?“ Jitka přikývla. „Když chceš, proč ne, zkusíme to. Patent na rozum sice nemám, ale kdyby to někomu pomohlo, proč ne?“ A tak jsme se do toho pustily. Navíc, jak uvidíte v tomto příspěvku, výměnu vodovodní baterie můžete docela dobře zvládnout i sami, takže se takových věcí naštěstí vůbec nemusíte bát.
Hraju si na šikovného technika
„Pokud chcete sami měnit baterii, první technická věc, které byste si měli všímat, je rozteč té stávající baterie, kterou na dřezu máte. Vyrábí se 100 mm nebo 150 mm,“ začala známá. „Jasně, chápu. Musím se řídit roztečí přípojek v armatuře, tedy tím, co mi vystupuje ze zdi,“ doplnila jsem ji. Známá přikývla. „Máš naprostou pravdu. Ono se sice dá udělat i redukce, s jejíž pomocí se dá třeba na 100 mm armaturu namontovat rozteč 150 mm, ale nevypadá dobře, není to praktické. Navíc je to z technického pohledu o poznání náročnější, takže je lepší nechat to na zkušeného instalatéra,“ pokračovala ve vysvětlování. Takže základní technický požadavek – rozteč máme, a co dál? Nabízí se otázka, jestli sáhnout po klasické kohoutkové baterii, nebo raději pákové. To si ale s Jitkou povíme příště.
