Nedávno mě napadlo zamyslet se nad tím, co za nemovitosti Praha jako město vlastní. Dneska se hodně mluví o tom, jak zajistit mladým lidem dostupné bydlení. Docela jsem se o to začal zajímat, protože jsem zase začal uvažovat o tom, jak se dostat k nějakému dostupnému bydlení, ať už se jedná o pronájem nebo o koupi. Politici dneska hlásají, jak chtějí zpřístupnit mladým lidem vstup do jejich aktivního života a všechno možné okolo. Moc jsem nechápal, co si pod těmito frázemi mám představit.
Staví se, kde to jde, ale málokdo na to má
Developeři v současnosti budují novostavby i na místech, která původně pro bydlení ani určená nebyla. V Praze se bourají staré továrny a vznikají nové rezidenční projekty. Například Skanska je známá firma, která už v Praze vybudovala ledasco – teď zrovna plánuje postavit celou novou čtvrť na tzv. brownfieldech (nevyužitých plochách, často staré průmyslové areály) v Malešicích nebo v Michli. V Jinonicích se už zbourala obrovská bývalá továrna Walter, kde už stojí kanceláře, bytovky i rodinné domy.
Docela zajímavé je, že město stavbu na některých podobných místech stále blokuje stavebními uzávěrkami. Stejně ale, když se podívám na cenu, kterou si developeři za tyto nové byty nastavili, nejsem z toho moc šťastný. Docela bych byl rád, kdyby se tu začalo trochu diskutovat o tom, jak mohou mladí lidé, kteří chtějí založit rodiny po škole, přijít k nějakému smysluplnému bydlení.
Zajímavé nabídky dostupného bydlení jsem našel například na realitním portálu Eurobydlení, kde jsou k dispozici byty různé cenové úrovně, velikosti i dispozičního řešení.
Politici pořád něco slibují
Jak jsem psal, politici o tom mluví docela často, ale nějak nevidím moc pozitivní vývoj. Většina levicových politiků slibuje, že zavede různé, až dokonce bezúročné, půjčky na bydlení. Tomu se skoro ani nechce věřit, ale rozhodně by to spoustě lidem pomohlo. Když se ale dám do googlení, zjistím, že to zatím zas tak žhavé podle mě není. Za prvé se zatím nic takového nezavedlo, za druhé tyhle výhodné půjčky budou těžko mladé rodině stačit na koupi vlastního bytu.
V současnosti stát nabízí výhodnou půjčku pro lidi (zajímavý článek zde), kteří se starají alespoň o jedno dítě a je jim pod 36 let, nebo alespoň jednomu z manželů nebo partnerů. To zní dobře, ale takhle si můžou půjčit maximálně 600 000 korun. No to mi teda poraďte, co si za to může někdo koupit. Já bych řekl, že tak maximálně ne zrovna hezký byt 1+1 někde v paneláku v Mostě, kde asi nebudete mít zrovna příjemné sousedy.
Sežeňte si obecní byt, radí internet
Spousta lidí i internetových stránek radí, že nejlepší pro mladé lidi nebo rodiny, které si nemohou dovolit platit běžný nájem, je sehnat si obecní byt. Tam by měl být nájem regulován a být nižší než běžný tržní nájem. Dostat se k takovému bydlení očividně není nijak snadné. Městské části nejen v Praze vlastní často i stovky bytů, o které si lidé mohou zažádat. Je to však běh na dost dlouhou trať. Dostanete se do pořadníku, ve kterém můžete být i několik let, což teda není zrovna moc optimistická vyhlídka. Asi si sám o tento byt požádám, například na Praze 10 si může požádat kdokoliv, ale často je to spojeno s tím, že musíte bydlet v obci nebo městské části, kde chcete byt získat.
Docela jako sázka do loterie mi připadá tzv. obálková metoda – v podstatě se snažíte “podplatit“ obec tím, že nabídnete nejvyšší nájem. Pochopil jsem to tak, že vtip je v tom, že nabízíte ještě tzv. první nájem, což může být i několik desítek tisíc nebo třeba sto tisíc – tím právě to město “uplatíte“.
Opravdová loterie se v tomto případě dělá taky na Vánoce třeba právě na Praze 10, kde losují zájemce o obecní byty. To už je opravdu jen o štěstí. Taky jsem narazil na možnost zdědit obecní byt – pokud jste starali o prarodiče v obecním domě, nebo s nimi bydleli. No ještě prý existuje možnost nechat se zaměstnat na radnici, to už je asi otázka spíš jednotlivců, než řešení pro rodiny s dětmi nebo mladé lidi s nízkými příjmy.
Tak takhle se dá tedy taky přijít k bydlení. Věděli jste o těchto možnostech?
