Věci si pořizuju hlavně tak, aby sloužily svému účelu, proto mám doma v kuchyni bytelný granitový dřez, který už něco vydrží, zatímco na chalupě mi stačí obyčejný škopík z levnějšího nerezu. Můj 1+1 je zařízený prakticky, v duchu mužské logiky. Občas si nosím práci domů, tak by se mi šikla pracovna. Ale v malém bytě toho moc nevymyslím. Z ložnice (a obýváku zároveň) se mi pracovnu dělat nechtělo, vadí mi nosit si papíry a notebook někam, kde spím. Tak jsem si k tomu účelu přizpůsobil kuchyni. Tam také přijímám návštěvy raději než v obýváku, kde občas nechám neustlanou postel nebo pohozené pyžamo.
Kuchyně jsou vždy navrhovány tak, aby se líbily a vyhovovaly ženám. Aby mi posloužila i jako kancelář, musel jsem ji trochu „zobytnit“. Ostatně, občas takové řešení vidím v bytech, kde bydlí muži, kteří buď ještě nemají rodinu, nebo děti už společné hnízdo opustily (a někdy i manželka). Jednou z odvrácených stran realitního byznysu je bohužel skutečnost, že v přímém přenosu sledujete následky nepřízně osudu, úmyslných i neúmyslných přešlapů a lidských nedorozumění. Jeden starý pán, kterému jsem zprostředkovával výměnu bytu za menší, si kuchyňskou linku přestavěl na knihovnu. Inspiroval jsem se: Jednu polici jsem vyhradil šanonům a přihodil k nim své oblíbené motivační čtení.
Vzhledem k tomu, že kuchyně se tak stala místností, kterou případný návštěvník uvidí jako první, rozhodl jsem se ji trochu vytunit. Osobně mám velmi jednoduchý vkus, jak řekl Oscar Wilde. Spokojím se vždy s tím nejlepším (a to nemusí být nutně nejdražší, dodávám). Design není jenom pro holky, sháníte-li nábytek nebo koberec, doporučuju prohlédnout si na internetu skutečné skvosty, které byly v aukcích vydraženy za nehorázné částky. Vynikají geniálně jednoduchými tvary, účelností nebo neotřelou barevností, která neomrzí ani po několika desetiletích užívání. Cenu často mnohonásobně zvyšuje historická hodnota nebo zvláštní příběh (mnoho vzácných kusů nábytku bylo po nějakou dobu v držení slavných spisovatelů či módních návrhářů). Ale kdo se nepotřebuje zásobovat zrovna starožitnostmi, může se podívat například na https://lador.cz/.
Návštěva se ráda posadí, má-li ovšem kam
Nejdříve to chtělo křesílko nebo dvě pro usazení případného návštěvníka. Zajímavé solitérní křeslo má v interiéru každopádně svoje místo. Hledal jsem na internetu, pátral v bazarech s nábytkem a nakonec jsem pořídil na aukru.
Doba kamenná
Po těžkém dni, kdy přijedu ze schůzky s méně příjemným klientem, nemám ve zvyku se k zařízení bytu chovat zrovna ohleduplně. Prásknu dveřmi, zašlapu chodbu a v botách pokračuju do kuchyně, kde smetu špinavé nádobí z kuchyňské desky do dřezu, abych si udělal místo na nákup, který nesu z auta. Proto jsem si pořídil velký dřez z granitu. Vydrží dopady nádobí, nárazy a jen tak se nepoškrábe. Do jakých podmínek se hodí dřezy z určitých materiálů, jsem si přečetl v tomto článku. Že nevaříte a investice do dřezu se vám zdá zbytečná? Nejzanedbanější a nejzničenější dřezy jsem viděl ve staromládeneckých bytech, přestože osamělí muži vaření rozhodně moc nedají (čest výjimkám). Když vaříte, jako já, jen občas, potřebujete zkrátka bytelné vybavení. Pokud pro vás totiž vaření není rutina a v kuchyni se nepohybujete s lehkostí, naděláte spoustu škody. Poškrábaný dřez se zaschlými nečistotami není nic, co by bytu dodalo na sex-appealu. A v případě dámské návštěvy značně snižuje šance na „nějaké příště“. Pokud navíc chcete oslnit znalostmi, co to vůbec granit je, tady se to dozvíte.
Zatáhnu roletu
Svoje okolí mám rád. Ale když pracuju, potřebuju ho vytěsnit. Hned přes ulici se nachází bytový dům, takže se snažím být ohleduplný i k tamním bydlícím a neobtěžuju je oknem zářícím dlouho do noci. Klasické záclony a závěsy jsem zavrhnul, považuju je za chytače prachu. Vše vyřešila praktická roleta z juty.
